Bratislavské veřejné záchodky pojmenují po CSPK, 16. 3. 2012

Bratislavská retro párty s gorilou zvanou CSPK

V pátek 16. března navštívilo CSPK hlavní město Slovenské republiky. A neučinilo tak pouze za účelem výzkumu vysokého vítězství Roberta Fica ve volbách a nalézání dalších materiálů ke spisu Gorila. Do Bratislavy totiž přijelo představit popkulturně laděný program v rámci žánrového večírku Retro, tématu to sdružení velice blízkému. Místem konání akce byl socialisticky střižený kulturní dům Dunaj v centru a tak nebyl problém spojit výjezd i s prohlídkou města a zachycením atmosféry denního a nočního života tepny slovenské politiky, kultury a obchodu.

Poté, co si aktéři výjezdního večírku prohlédli městské pamětihodnosti a zakoupili v pěkném, obec prezentujícím obchodě nezbytné suvenýry, mohli se vrhnout na své představení. Začátek, který můžeme chápat jako předkrm, obstarala gastronomická lahůdka moravského slovního folkloru. V ní Ondřej Daniel odhaloval jazykové nuance, které se objevují v moravských dialektech a dodávají tak specifický význam regionálnímu furiantství, které tolik irituje strážce českého spisovného jazyka.

Na něj navázala se svým příspěvkem socioložka Slavomíra Ferenčuhová, která představila lokální módu, kterou produkuje městská bratislavská čtvrť Petržalka. Velice zajímavě vyzněla její teorie o domáckém a svátečním oblečení. Domáckým se na sídlišti místní identifikují od přespolních – navštěvují v něm supermarkety, hostince, a mohou se tak distingovaně vymezit vůči cizincům, kteří do sídlištní čtvrti zavítají. Sváteční naproti tomu oblékají, když svoji čtvrť opouštějí – ať již jdou za prací, do centra, dělají nákupy nebo navštěvují své známé.

Ľuboš Ďurič  z Multikulturného centra Bratislava poté otevřel další velké urbánní téma, a to fenomén fanouškovství na příkladu klubu Inter Bratislava. Klub vznikl až roku 1940 a ač dost úspěšný vždy trpěl svým pozdním stvořením, což se podepisovalo i na jeho nízké podpoře fanoušky. Přednášející dokumentoval, že i přesto se určité tvrdé jádro vytvořilo. Že zůstalo věrné i po finančním krachu a přeřazení klubu do páté, nejnižší ligy, dokazuje nadprůměrná návštěvnost jeho zápasů (na Inter chodí kolem 500 lidí). Ľuboš také konstatoval, že v Bratislavě nevznikla nikdy rivalita dvou fotbalových týmů, totiž že Slovan v Interu svůj hodnotný protějšek nikdy nenašel.

Dalším tématem poté do večera přispěl Tomáš Kavka z CSPK, který představil aktualizovanou podobu svého staršího příspěvku o československých popových princeznách. Od Karla Gotta jako prvního manažera plnícího roli vzoru pro ostatní prošel chronologicky krajinou dalších malých popových princezen a jejich manažerů jako náhradních otců, až se zastavil u současnosti a skupiny LuŠtěLa z Ledče nad Sázavou, jejíž úspěšná existence jeho teorie lehce podkopává.

LuŠtěLu totiž více než vystoupení a manažer proslavil server YouTube, který nastartoval další kariéru (již odpovídající standardní cestě hvězd) písní a klipem Patnáctiny – českou coververzí “skladby” úspěšné ruské diskotékové skupiny Code red s názvem Kanikuly. Je tak výtečnou ukázkou, jak dosavadní strategie kulturního průmyslu nabourává nové a (zatím) svobodné elektronické médium.

Jestliže Ondřej Daniel jako hlavní pořadatel večera příspěvky otevřel, nemohl je nikdo jiný ani uzavřít. Shodou okolností také bývalý prezident (ač tedy „pouze“ CSPK) se v něm podíval na mediální diskurs pohřbu posledního československého prezidenta Václava Havla. S obrazovým doprovodem představil jednak všeobecný smutek, který propukl po oznámení úmrtí, zabýval se samotným pohřbem, aby následně poukázal na druhý život nejsymboličtější postavy politického převratu z listopadu 1989 v tehdejší federaci. Zajímavá a do hloubky jdoucí byla zvláště vlna přepisování veřejného prostoru (ulic nebo veřejných budov) vrcholící akcemi za přejmenování ruzyňského letiště na Letiště Václava Havla.

Poté již nastala slavnostní chvíle, kdy došlo na tradičně hodnotnou tombolu. Tu perfektně – ostatně jako i celý večer – uvedl Miro Michela, československý akademik a dlouhodobý spolupracovník CSPK. Během ní bylo mezi publikum rozdáno hned osm vesměs nostalgii vzbuzujících „retro cen“, přičemž se shromáždění mohlo následně rozejít k retrobazaru anebo do vyšších pater bývalého obchodného centra. Tam lidé okusili nostalgickou diskotéku osmdesátých let, obdivovali návštěvníky v retro modelech, stejně jako si užili nádherný výhled z terasy na bratislavský hrad a uvědomili si, kde že to právě jsou! Tak vypadal výjezdní večírek CSPK s cílem Bratislava. A členové sdružení mohou konstatovat, že zanechali stopu i v zahraničí! Ač není jisté, zda zde po CSPK něco pojmenují, zachycené davy obdivovatelů před klubem Dunaj jsou jeho slávy důkazem :-)

více fotografií zde

program v pdf zde

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>