Centrum pro studium populární kultury

Jestliže chcete jazzu nadále rozumět jako cool/retro muzice vhodné k tanci, kavárenskému posezení, jako příjemnému zvukovému podkresu kancelářských interiérů či výtahů, tak raději následující řádky přeskočte. Pokud však cítíte, že v sobě nalézáte odvahu zažít něco netradičního, tak tu pro vás mám novou desku ostravského dua Massola nazvanou Torture Jazz. Jste připraveni vstoupit do neandrtální audio mučírny?

Massola se do prostředí české alternativy (či undergroundu, jak chcete) zapsala prvotinou Neandrtal Jazz (2014), čímž se přihlásila k primitivnímu užití nástrojů a k hudbě nesené emocemi prvních vynálezců ohně, drtících kosti svých protivníků pěstními klíny. Obsahově bychom však museli duo kontextualizovat jednak v rámci meziválečné jazzové avantgardy, vzedmuté vlny kontrakultur a hudebních acid experimentů let šedesátých, hardcore-punku a grindcoru z konce let osmdesátých a konečně i v souvislosti s tvorbou industriálních kapel z přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století. Jako příklad mě napadá kontroverzní britský projekt The Grey Wolves, původce Manifestu kulturního teroristy, který válcoval náročné posluchače masami hluku s tematickými samply, okořeněnými symbolikou totalitních režimů.

 

„…Náš záměr je nakazit mysl veřejnosti, zasít semena šílenství do společnosti jako takové. Našimi obětmi jsou všechny věkové kategorie – každý od kolébky až po hrob. Člověk jako takový není schopen unést příliš mnoho skutečnosti, a proto dělá kulturní terorista to, že nabízí útok na realitu. Přílišné odhalení skutečnosti – špíny ukryté za iluzí každodenní skutečnosti. Žádný předmět není tabu, vše musí být odhaleno. Nikdo není posvátný. Každý člověk a vše kolem něj by mělo pocítit hněv kulturního teroristy…“ Z Manifestu kulturního teroristy (propagandadue2.blogspot.si)

 

Ostravské podzemí, z nějž Massola pochází, dalo nezávislé scéně mnoho zajímavých jmen, které sice oceňují především punkeři, ale nezřídka se zmínky o nich dostanou i do hudebních periodik. Jedná se především o kapely Sheeva Yoga a Sklo, v nichž se angažují právě i členové Massoly, tedy bubeník Viki a saxofonista Áda. Samotný neadrtálně-mučící jazz vznikl v roce 2012. S duem občas vystupuje i industriální hudebník Paregorik, kterého může čtenář Lógru znát z improvizací v dnes již zaniklé Ryběnaruby (Lógr č. 19). Titulní obrázek desky Torture Jazz, na němž se nachází kat v kukle se saxofonem s pozadím umučených těl, pochází od italského výtvarníka Nicoly Vinciguerry, který se proslavil mimo jiné projektem Fecalove.

Na průhledném vyřezaném (rozuměj nízkonákladovém, často podomácku vyřezávaném vinylu, tzv. lathe cut) sedmipalcovém kotouči nalezneme sedm skladeb, jejichž stopáž se pohybuje od čtvrt minuty do celkem epických tří minut úvodní skladby Pear Of Anguish. V tomto intru desky zkreslený saxofon, kvákavé zvuky a skřeky přes hall efekt téměř připomínají atmosféru Morriconeho soundtracku k westernu Tenkrát na Západě. Jak se však ke skřekům, šumlování a k celkově barvité směsi děsivých zvuků ze záhrobí ozvou první údery na bicí, skladba praskne přebytkem energie. Saxofonista se přidává k ultrarychlým partům na škopky a vzduchem doslova létají kusy mučených těl.

Ostatní písně na desce se nesou v podobném duchu, třebaže se v nich střídají kombinace různých efektů, čímž kapela překonává svou poměrně syrovou prvotinu. Především vokály udržují atmosféru tortury všudypřítomnou, ovšem intenzita rychlých sypavých pasáží (jaké patří do žánrů jako hardcore, grindcore či noisecore) nás nenechá se ani na chvíli zamyslet nad případným poselstvím. Bezchybná a i v rychlých pasážích přesná rytmika pak drží duo stále v hudebních hranicích. Tím se Massola dosti liší od spřízněných uskupení jako Deche-Charge či Fear of God, jejichž styl bych pro laika charakterizoval jako zvuk popelnic plných kamení řítících se ze schodů.

Nesmíme však zapomínat na výrazný freejazzový feeling, jímž se duo honosí a který nejvíce vyniká v závěrečné Crocodile Shears. Nahrávka musí být pro každého náročnějšího posluchače barevná a šťavnatá, zároveň se vám teoreticky může podařit nalézt jakousi strukturu struktury. Spíše se ale z toho masivního bordelu zblázníte, aniž zvládnete ocenit vysoké muzikantské dovednosti obou členů. Ale o tom to je, kdo by dneska stál o nástrojové onanisty, nebo ne?

Jste-li tvorové libující si v překonávání hranic, neúnavně usilujete o intelektuální povýšení a nebojíte se rizika, Torture Jazz od Massoly je nahrávka pro vás. Pokud chcete vyhnat návštěvu z bytu či se zbavit přátel, kteří vás již svými monotónními řečmi nudí, tak i k tomu účelu je Massola víc než vhodná. Nevlastníte-li gramec, či pokud už deska bude vyprodaná, všechny skladby najdete ke stažení na Bandzone kapely.

Jiří Almer