Šoubyznys z fabriky aneb Naši stachanovci, 23. 2. 2012

Šoubyznys z fabriky aneb Naši stachanovci
V hlavní roli komponovaného večera Šoubyznys z fabriky byl dělník. Jeho vzestup a pád napříč 20. stoletím divákům zprostředkoval hostující pan Lampa ze spolku Brakfest.

1)  Dělník a první republika

Postavení dělníka v první republice zdaleka nenasvědčuje jeho brzké zlaté éře. Řada stávek (především na dolech – Kladenská, Mostecká atd.) končí střetem s četnictvem a uznání se dělník dočká leda tak v oslavném nekrologu Rudého práva.

Trenčínská stávka z října 1924 ve filmu Zrelá mladosť (r. Martin Ťapák, 1983)

Zrelá mladosť
IFrameŠoubyznys z fabriky – Zrelá mladosť (1983) – Střelba do dělníků from brakfest on Vimeo.

Jedinou alternativu nabízí Baťa, který považuje chudobu za výmluvu a hlásá, že „Každý dělník může být milionářem.“ Botostroj (r. K.M.Walló, 1954)

Botostroj
IFrameŠoubyznys z fabriky – Botostroj (1954) from brakfest on Vimeo.

 

2) Stachanov a jeho hnutí v SSSR

Pravý hrdina práce se zrodil v Sovětském svazu roku 1934, kdy byla poprvé udělena cena „Hrdina Sovětského svazu“. Ta byla tehdy předána sedmi pilotům, kteří s nasazením vlastního života zachránili z plovoucí kry v Severním ledovém oceánu posádku potopené výzkumné lodi Čeljuskin. Právě tato ceremonie prý dala základ vzniku prototypu opravdového socialistického hrdiny.

Alexej (Alexander) Grigorjevič Stachanov

Z 30. na 31. srpna 1935 se rodí největší hrdina v dějinách dělnictva. Alexej Grigorjevič Stachanov vyrubal spolu se dvěma pomocníky během jediné směny (5 hodin a 45 minut) celkem 102 tun uhlí a 14 x tak překročil plán.

Zrod první dělnické celebrity
IFrameŠoubyznys z fabriky – Alexej Stachanov from brakfest on Vimeo.

Spolu se Stachanovem se rodí i údernické hnutí, které nese jeho jméno. Hnutí se vyznačuje především neustálým překonáváním a zpevňováním norem a setkáváme se s ním téměř ve všech oborech lidské činnosti. Sám Stachanov dostává řadu vyznamenání a jeho věhlas se šíří i do zahraničí. Na jeho počest je dodnes na Ukrajině 31. srpna slaven den horníků. V roce 1978 je přejmenováno město Kladijivka na Stachanov. Stachanov umírá v roce 1977 na následky celoživotního alkoholismu.

Stachanov na obálce časopisu Time z roku 1935

3) Dělník pod ochranou Říše

S nástupem Třetí říše a vznikem Protektorátu se postavení dělníka mění, a to především po jmenování R. Heydricha zastupujícím říšským protektorem. Hendrich si je vědom nutnosti péče o dělníka, jakožto motoru válečné výroby. Známe jsou jeho dovolenky pro nejlepší pracovníky a systém zvláštních potravinových přídělů. Význam těchto výrobně stimulačních opatření bývá ovšem značně přeceňován. Dělník v Protektorátu i Říši nemá jméno, úloha oslavovaného hrdiny náleží „dělníkům“ na frontě, to platí i pro vývoj v SSSR.

Český dělník pracuje pro konečné vítězství Říše
IFrameŠoubyznys z fabriky – Dělník v Protektorátu from brakfest on Vimeo.

Těžký úděl dělníkova nástroje

4) Úderníci 50. let v Československu

Bezprostředně po Únoru byly akcemi 60.000 a 77.000 do výroby rozšířeny řady dělnictva o přebytečné úřednictvo, což ovšem přineslo poněkud rozpačité výsledky. Období 50. let však znamenalo pro československého dělníka čas nehynoucí slávy. V letech 1951-2, kdy údernická mánie dosáhla vrcholu, se bez zmínky o dělnických celebritách překonávajících všechny známé i neznáme normy neobešly téměř žádné noviny, časopis či filmový týdeník. Mezi nejznámější „nové lidi“ patřili Václav Svoboda – soustružník, Karel Doutnáč – svářeč, Slávka Krouzová – tkadlena, Jaroslav Miska – horník a Anna Radvaňová – svářečka.

Nejlepší úderníci za rok 1951
IFrameŠoubyznys z fabriky – Úderníci laureáti (1952) from brakfest on Vimeo.

K nejvýraznějším představitelům údernického hnutí patřil soustružník Václav Svoboda, jehož výkony jistě zamotaly hlavu leckterému matematikovi.

Úderník Václav Svoboda
IFrameŠoubyznys z fabriky – Úderník Svoboda from brakfest on Vimeo.

Dělník-úderník v 50. letech představuje skutečnou celebritou, mluví na shromážděních, přednáší na vysokých školách a stává se i uměleckým objektem.

Úderníci v umění
IFrameŠoubyznys z fabriky – Úderníci v umění 50. let from Pan Lampa on Vimeo.

5) Ústup ze slávy 60. (70-80.) léta

Šedesátá léta znamenala ústup ze slávy, ale nejlepší pracovníci zůstávají alespoň v první polovině desetiletí stále předmětem oslav a obdivu medií. Po porážce „lidské tváře“ dochází k pokusu o rehabilitaci dělníka-úderníka. Jan Randák v článku „Socialističtí hrdinové a škodovák František Zýka“ píše o hrdinech práce sedmdesátých let jako o „také hrdinech“, kteří sice byli stále přítomni ve veřejném prostoru, ale jejich stále se zvětšující počet a celková nevýraznost jen prohloubily rostoucí nezájem společnosti o tento fenomén, který tak definitivně upadá.

Hornická brigáda (1971)
IFrameŠoubyznys z fabriky – Hornická brigáda (1971) from brakfest on Vimeo.

6) Dělník 21. století

Díky korporátní globalizaci výroby, která se donekonečna stěhuje za levnější pracovní silou, je postupně většina ještě před pár lety samozřejmých práv dělníka zašlapána do země a jeho společenské postavení se nám v mnohých částech světa pozvolna vrací zpět do 19. století.

Na závěr porovnání způsobů pracovní motivace dělníka, které od sebe dělí téměř sto let.

Baťa:  „Každý dělník může být milionářem.“
Foxconn:  „Pracuj dnes těžce nebo zítra budeš těžce hledat práci“.

Záchranné sítě, které namontovala firma Foxconn kolem svých čínských továren, aby tak zabránila opakujícím se sebevraždám  dělníků, kteří se tak snažili protestovat proti nesnesitelným pracovním podmínkám.

Jako ilustrační snímek někdejší dělnické slávy si diváci zvolili filmovou veselohru Pan Novák (r. Bořivoj Zeman, 1949), která názorně ukazuje, že akce 77.000 do výroby byla vlastně jedna velká legrace.

Pan Novák
IFrameŠoubyznys z fabriky – Pan Novák (1949) from brakfest on Vimeo.

Lampa

 

Plakát s použitím textu J. Randáka z článku „Socialističtí hrdinové a škodovák František Zýka“

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>