Výjezdní večírek do Liberce, 8. 6. 2012
Do Liberce s CSPK nejen lyžovat a na fotbal
Centrum populární kultury je svými výjezdními večírky již proslulé. Po cestách do centra jižní Moravy, Hané, západních a východních Čech a Slovenska, se 8. června 2012 dočkali jeho návštěvy i na severu, v historickém centru českých Němců, Reichenbergu, dnes díky úspěšnému mistrovství světa v lyžování známém jako město Liberec. Ke konání akce byl vybrán klub Pivní bar Azyl, který již svým názvem dobře vystihuje českou národní vlastnost, jakou v každém případě nadměrné užívání pivního moku je. Do punkové vizáže oblečený klub společně s národním nápojem tak dodal punc čtyřem příspěvkům otevírajícím možné směry popkulturní reflexe středoevropské společnosti.
Jako první se vzhledem k blížícímu času fotbalového zápasu mezi ČR a Ruskem představil městský rezident Tomáš Čarnogurský, sociolog a v neposlední řadě aktivní fanoušek kotle Slovanu Liberec, který se jako jeden z mála v ČR aktivně distancuje od rasismu. V příspěvku představil fenomén fanouškovských chorea – od jeho mezinárodní geneze přes uchycení v libereckém klubu až po následné možnosti využití spojené s mediálním světem, specifikou soupeřů nebo politikou. V následné diskusi se poté snažil konfrontovat rozdíly mezi fanouškovskými směry a dotknul se i problematiky rasismu na stadionech, když empiricky rozděloval ideové základny jednotlivých týmů fanoušků domácí fotbalové ligy.
V druhém příspěvku promluvil o levicovém intelektuálním proudu kolem uskupení Krytyka Polityczna zahraniční host CSPK, Jakub Brandt z Poznaně. Nejprve představil základy hnutí a jeho šíření jak v Polsku tak i do dalších zemí, aby se poté věnoval pracem dvou jeho předních představitelů, kteří prezentují levicovou společenskou kritiku na mezinárodních kulturních festivalech různých druhů umění. Jakub v příspěvku popsal dynamiku hnutí od hledání podpory z domácích zdrojů po následné subvence z nadnárodních fondů. V diskusi zazněla i otázka, zda lze hnutí ještě dnes kvalifikovat jako opoziční, stejně jako i byla diskutován problém reprodukce myšlenek zakladatelů dalším generacím. Zajímavě tu byla srovnávána situace Krytyky s CSPK a jeho problémech s rekrutováním mladších generací.
To ve třetím příspěvku se představil dlouholetý člen CSPK a odborník na drogovou problematiku Marek Škorvaga, který se probral krajinou obrazu drog a jejich scény v české postsocialistické filmové tvorbě. Vypíchl přitom několik cezur změny paradigmatu – od prvních filmů představujících drogy a jejich scénu jako plochou lumpárnu záporných filmových hrdinů, jako třeba ve filmu Kamarád do deště 2: příběh z Brooklynu, po filmy s určitým ambivalentním přijímáním lehkých drog, jehož pionýrem označil film Jízda, až po kritické snímky, které se snaží koukat na drogy jako mediálně využívaný problém nebo odborně poučené, které začaly vznikat až v poslední době jako třeba ve filmu Piko.
Čtvrtý příspěvek přinesl novými informacemi doplněné bádání o mediálních hrátkách při veřejné prezentaci smrti posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla a přispěl jím další člen rady CSPK Ondřej Daniel. Vedle prezentace všeobecného smutku, jeho komerčního využití i samotného pohřbu jako akce „být viděn“ se zaměřil i na mediální vylučování lidí, kteří se postavili proti převládajícím náladám a také na fenomén následného druhého života Havlovy osoby. V této části rozvinul příběh přepisování veřejného prostoru vrcholící akcí za pojmenování ruzyňského letiště po bývalém prezidentovi. Velice zajímavě se dotknul i tzv. moderního folkloru, především rozvíjeného na sociálních sítích, kde se objevilo „jiné čtení“ událostí v podobě anonymního lidového humoru.
Závěrečným aktem, jak už se při výjezdních akcích stalo zvykem, byla bohatá popkulturní tombola. V atmosféře začínajícího prvního fotbalového utkání české reprezentace na EURu 2012 se losovaly tradičně hodnotné ceny. Tentokráte šlo o balíčky moderních českých známek se sportovní tématikou, céčka, velice užitečné umělohmotné upíří zuby (obzvláště na severu) a nakonec tématická ruční fotbalová hra, ve které se hráč snaží dostat kuličku do několika připravených důlků. Jako obvykle i tentokráte se setkala tombola s velkým zájmem, ač moc neinspirovala. Alespoň tedy český fotbalový tým, jehož výkon členové výjezdu poté v jedné z místních restaurací hodnotili. A tak závěrem nezbývá říct než, že by se i někteří fotbaloví hráči měli občas vypravit na večírek CSPK, určitě by se mnohému ke svému dosavadnímu umění mohli přiučit…
