Výjezdní večírek do Olomouce, 13. 10. 2011
CSPK v Olomouci mířilo hodně vysoko, až na půdu!
Jak již z minulosti víme, metropole Hané má první univerzitní pracoviště, které si dává za základní cíl rozvíjet tzv. cultural studies, v CSPK známé jako kulturní studia. A i proto se do města sdružení tak rádo vrací. Na úspěšný květnový večírek roku 2010 navázalo tentokráte podzimní eskapádou. Příznivci přemýšlení o populární kultuře se sešli v nejvyšších možných obytných prostorách, na půdě jednoho z domů centra města v podvečerních hodinách 13. října 2011, kde na ně čekal bohatý program. Ten otevřel jeden ze zakladatelů CSPK Ondřej Daniel, který sdělil, že celým večerem provede, přivítal všechny místní i přespolní přítomné a poprosil prezidenta Tomáše Kavku, aby rozdal lístky ke slosování tomboly, jak je ostatně při takovýchto akcích sdružení zvykem.
Samotný program Ondřej otevřel informacemi o výsledcích česko-německého projektu Regionální identita v obrazech populární kultury – příklad Moravy a Saska, který sdružení realizovalo v první polovině roku 2011 a ke kterému se vázal i první příspěvek Terezy Melicharové. Olomoucká rezidentka a brněnská rodačka prezentovala výzkum projevů moravské a saské regionální identity na sociální síti facebook, který realizovala spolu s německou kolegyní Antje König právě v rámci projektu. Konstatovala jednak rozdílné projevy, především ve vymezování se k protivníkovi (Čechům ze strany Moravy a Němcům ze strany Saska) a poměrnou nestálost facebookových komunit. Následně poukázala i na několik kategorií, kde se identita projevuje nejčastěji – sportovní fandovství, gastronomie, aby nakonec dala k dobru i dva regionální „blázny“ – brněnského „výpravčího“ Karla a saského Sachsen Paula.
Terezu následoval svým příspěvkem její školitel, sociolog Martin Fafejta, který se úvodní ukázkou písně bratří Nedvědů Podvod otevřeně postavil možnostem uchopení lásky. Své teze související s tímto zrádným citem vylíčil v souvislostech s krásnou literaturou a v kontrastu s odbornou sociologickou prací, přičemž mu kategoriemi ke komparaci byla vzájemná láska k druhému člověku a láska jedince k motorce. V následné diskusi poté došlo k relativizaci fungování dlouhodobého vztahu, který byl fakticky zhodnocen jako sociální konstrukt usnadňující průchod životem. Zazněly i takové názory, že vztah „pouze“ dvou lidí je pouhým projevem disciplinace a z řad návštěvníků bylo voláno po přepsání současných zvyků a přijmutí polygamie, polyandrie a polyamorie.
S dalším příspěvkem se z role rozdávače tombolních lístků do role přednášejícího změnil Tomáš Kavka, který prezentoval vlastně již téměř finální fázi svého výzkumu o svátku Majáles, kterou se zabýval již na konferenci v Moravské Třebové a jejíž výsledky vyjdou v připravované kolektivní monografii ke konferenci „Populární kultura a česká identita“..
Ve dvou následných příspěvcích došlo na populární kulturu a film. Zatímco brněnský politolog Marek Čejka se věnoval politicky motivovaným filmům Blízkého východu, Tomáš Zabilanský si na paškál vzal snímek Dušana Rapoše z roku 1993 Fontána pre Zuzanu II. Na něm chtěl ukázat zvláštní podobu Zeitgeist filmů devadesátých let, které doprovázely rozpad federace a zároveň přechod od socialismu k tržní ekonomice.
Jak bývá při akcích Centra již zvykem, byl přetáhnut plánovaný čas akce, a to i přestože se tradiční bohatá tombola popkulturních artefaktů konala ještě před posledním příspěvkem a lidé tudíž nebyli nuceni vysedávat, aby si odnesli hodnotné ceny, až do konce. Opět se tedy potvrdilo, že je toho mnohem více než jenom perspektiva materiálního obohacení, co na akcích CSPK tolik láká. Musí se ovšem dodat, že ke kvalitní akci přispěla i sama půda. Vždyť hlavně díky ní se sdružení CSPK dostalo do takových výšin!
