Populární kultura v socialistickém Československu. Její podoby a interpretace
V období státního socialismu probíhala v Československu poměrně široká škála popkulturních praktik. Shora organizovaná oficiální produkce se zdála být všudypřítomná, přesto dobová poptávka nebyla nasycená. Někteří lidé si osvojili záštitu společenských organizací, aby si v rámci možností prosadili své vlastní představy o dobré zábavě. Další ve svém volném čase věnovali energii získávání popkulturních artefaktů ze Západu na černém trhu. Na okraji společnosti se organizovaly ilegální undergroundové, později punkové koncerty. Tyto a mnohé další popkulturní praktiky často stály ve vzájemné ideologické kontradikci, ale zároveň se v každodenní zkušenosti převrstvovaly. Nešlo jen o pověstný střet dvou pólů, oficiálního a opozičního, který bezpochyby probíhal, ale nepředstavoval výlučný ani nutně určující princip.
Vlivem úzkého zaměření jednotlivých badatelů někdy vzniká situace, kdy se dějiny populární kultury za socialismu jeví jako černobílá šachovnice, plná statických figur s předem definovanými vlastnostmi (oficiální, opoziční, mainstreamová, subkulturní, masová, privátní, lokálně československá bez transnacionálního přesahu atd.). Naše nahlížení na populární kulturu v daném období je také stále podvazováno řadou vlivových faktorů, ať už politickým aktivismem zleva i zprava, hledajícím v nedávné historii argumentační základnu pro své dnešní postoje, obvyklou neschopností propojovat velké dějiny s rodinnou pamětí, či televizními seriály vytvářejícími mělké a zploštělé retro.
Nejnovější výzkum však směřuje k vzájemnému propojování jednotlivých témat. V kurzu vystoupí vybraní hosté, kteří představí rozličné podoby populární kultury ve sledovaném období a spolu s nimi též inovativní interpretační rámce.
SEZNAM PŘEDNÁŠEK
– Palác kultury v Praze. Ekonomické a politické zákulisí prominentní kulturní instituce. Jiří Andrs
– 45 let českého punku: generace, konflikty a kontroverze. Ondřej Daniel
– Socialistické diskotéky jako řízená společenská zábava i autonomní aktivita mládeže. Jakub Machek
– Časopis jako médium dětství za státního socialismu. Tomáš Kavka
– Pražské queer podsvětí: mezi vyloučením, dohledem, a subkulturou. Jaromír Mrňka
– Apoštolové západního mainstreamu. Veksláci a jejich význam pro kulturní transfer napříč železnou oponou. Adam Havlík
– Tváře socialistické ženy v dobové popkultuře. Štěpánka Kopřivová Konečná
– Kutilství mezi Státem a Trhem. Karel Šima
– Výstavy a veletrhy spotřebního zboží 1948–1989. Ondřej Štěpánek
– Rozdílné cesty undergroundu na dvou stranách železné opony (případy Československa a Západního Německa). Martin Valenta
– Fanziny a jazzová mládež 1948-1960. Petr Vidomus
