„Rok p/ostalgie“_2018/2019

Rok p/ostalgie
Jak se změnilo vnímání komunistické diktatury v posledních letech? Nastal snad konec postkomunismu a jsme zase o krok dál? A bude to tentokrát stačit? Podobně jako čtyři desetiletí totalitního režimu, také bezmála třicet let liberální demokracie nebylo jednolitým obdobím. Pod povrchem nepřetržitého toku dějin je rozeznatelných několik proměn. Pamatujeme si zakládání „ústavů národní paměti“ ale i první vlnu tzv. ostalgie, která po bývalé NDR zasáhla i Česko. Tato vlna přinesla nostalgické návraty do života „za totáče“, které lemovaly písničky Michala Davida, provázely seriály Jaroslava Dietla a osladily produkty bývalých národních podniků, jako byla céčka, pedro nebo kofola.
Zdá se, že postkomunistický konsensus o zlé době „za bolševika“ se začíná drolit a česká společnost jako by připouštěla, že je na co vzpomínat. Postavy spojené s komunistickým režimem jako byli „estébák“, „svazák“ nebo „vekslák“ se objevují znovu na scéně, i když v poněkud jiných rolích. Halasně pranýřované jevy (rudá knížka, závazek tajné spolupráce, papalášství ad.) společnost postupně akceptovala a začínáme se spíše ptát, kde sametoví revolucionáři a věrozvěsti volného trhu „udělali „chybu“? Dějiny se mění a populární kultura s nimi. Vyhraněné ideologické pozice (např. antikomunismus) poněkud vyčpěly. V hudbě, ve filmu nebo v literatuře se oslabuje vnímání „před“ a „po“ revoluci a stále častěji je historie servírována jako koláž nostalgických a barvotiskových obrázků okořeněných současnou globální pop-kulturou.
Startujeme v „osmičkovém“ roce, který nabízí příležitost reflektovat nejen velké historické milníky, ale také se podívat, jak jsme v uplynulých desetiletích v populární kultuře vzpomínali na dětství a mládí, na ztracený ráj?
Dospěla populární kultura konečně do ideologického vakua, v němž minulost nehraje žádnou roli?
A znamená to konec postkomunismu?

Kampus Hybernská, úterý 2. 4. 2019, 19:00, místnost 2d

Nostalgie v českém televizním vysílání – přednáška Jany Jedličkové

Nic vám tolik nezvedne sledovanost jako zasněná vzpomínka na dětství a dospívání u televizních obrazovek. I ty české, o poznání konzervativnější televizní stanice, si to palčivě uvědomují. A není třeba ani investovat do výroby Vyprávěj nebo Světa pod hlavou, stačí i donekonečna reprízovat Majora Zemana, Chalupáře a Walker Texas Ranger. Panuje v české TV tvorbě jenom ostalgie? Proč se pořád koukáme na Kobru 11? A proč máme radši Četnické humoresky namísto Wallandera? Odpovědi na tyto otázky nastíní představitelka olomoucké školy kulturálních studií Jana Jedličková, kterou CSPK pozvalo v rámci letošního roku p/ostalgie.

cspk_nostalgie_tv_2   cspk_nostalgie_tv   dav

plakát
Kampus Hybernská, 12. února 2019, 19:00

Nakupování v retro-stylu. Retrotýdny v Lidlu v podání Martina France

Tzv. „Retro-týdny“ zavedené před několika lety jedním z největších maloobchodních řetězců v České republice Lidl, v jejichž rámci se nabízí zboží domácích značek známých před rokem 1989, se staly patrně nejvýznamnějším fenoménem na poli (n)ostalgické produktové komunikace a vzbudily v době svého zavedení rozsáhlou diskusi o významu této akce pro legitimizaci období před rokem 1989 v očích široké veřejnosti. Zároveň Retro-týdny přispěly k oživení diskuse o kvalitě potravin před rokem 1989 ve srovnání se současností.
11.12.2018, 19:00, Kampus Hybernská

„Berte všechno, co vypadá staré“: antikomunismus a ostalgie v muzeích komunismu

Kdo nestihl prosincovou přednášku Blanky Nyklové a Petra Gibase, může si je pustit alespoň z rozhlasových vln.

V úterý 11. prosince od 19 hodin v Kampusu Hybernská promluví o muzeích komunismu (zejména) pro turisty Blanka Nyklová a Petr Gibas.

Ostalgie, tedy nostalgické vzpomínání na dobu před rokem 1989 v zemích bývalého Východního bloku, má v řadě zemí primárně podobu „návratu“ k materialitě minulosti – a velmi často i k jejímu zpeněžení. Pokračování textu