„Populární kultura a násilí“
Ve středu 21. 5. 2014 od 17:00 proběhla v prostoru tranzitdisplay panelová diskuse na téma „Populární kultura a násilí„.
Karel Šima uvedl diskutující: Annu Oravcovou, Mirka Vodrážku, Martina Bastla, Josefa Švédu a Ondřeje Daniela.
Centrum pro studium populární kultury (CSPK) se dlouhodobě zabývá populární kulturou jako často konfliktním polem mezi masovou kulturou nejširších vrstev a okrajovými subkulturami a scénami. Hegemonie vzorců a hodnot kulturního průmyslu přitom vytváří prostor pro tření „na hraně“ společnosti, tj. tam, kde se „slušné“ střetává s „nepřizpůsobivým“ a kde „antisystémové“ nabourává tzv. „klid na práci“. Právě tato hrana je totiž místem, kde vyplouvají na povrch frustrace zakořeněné ve většinové společnosti a objevují se momenty spojené se vznikem řady autonomních subkultur. Otevřené násilí je častým prvkem eskalace tohoto napětí, ať už ve formě fotbalového chuligánství, neonacistických bojůvek, protiromských pochodů „obyčejných občanů“ apod. Zde všude vstupuje do hry represivní role státu, který si v moderní době monopolizoval nárok na vykonávání násilí ve společnosti a ostatní formy násilí vytěsňuje a potlačuje.
Na semináři jsme se ptali, jaké podoby toto násilí na hraně mívá, jaké oblasti populární kultury zasahuje, jaké příčiny má jeho eskalace? Naše úvahy by ale neměly zůstat u popisu jednotlivých fenoménů násilí ve společnosti. Jde především o to, pojmenovat společenské konflikty, které se takovým násilím v kultuře a v takových kulturách násilí odráží a hledat posuny, kterými tato „hrana“ společnosti prošla za posledních dvacet let. Nabízí se ale také otázka, jaké násilí je na této „hraně“ legitimní, státní násilí represivního aparátu nebo násilí pramenící z neřešených společenských konfliktů? A konečně, jak byla a/nebo je utvářena „hrana“ násilí naší post-socialistickou realitou nebo postkomunistickou pamětí?
