Centrum pro studium populární kultury

Prostředí diskusí v online prostoru bývá označováno za velmi toxické, polarizované, obecně nepřátelské. Existují ale i tzv. „třetí prostředí“, primárně nepolitická, zájmová fóra (často rodičovská, hobby, atd.), v nichž se spolu lidé baví o veřejných a politických tématech v kontextu každodennosti. Přestože jde často o velmi konfliktní otázky, zdá se, že v těchto prostředích je debata pro zúčastněné mnohem bezpečnější. Přednáška představí výsledky dvou výzkumů zaměřených na rodičovské fórum eMimino a pokusí se zodpovědět otázku, jestli je méně konfliktní způsob diskusí dán jednoznačnou převahou žen ve fóru, nebo spíše charakterem vztahů v něm.

KDE: Kavárna na Boršově

KDY: 12. května 2026 od 19:30

Dejte nám vědět, že přijdete na FB

Pokračování textu →

Československo sice nemělo kolonie, za to mělo koloniální domácí umění. Feminismus chce dávat ženám hlas, někdy je ale naopak umlčí.

Tato přednáška na příkladu socialistických tapisérií a jednoho postsocialistického háčkovaného ubrusu naváže na debaty o autorství, originalitě a reprodukci, které se jako pověstná Ariadnina nit táhnou labyrinty (feministické) literární teorie a prováže je s genderovou dělbou práce, kulturní výměnou a dědictvím kolonialismu (a socialismu).

KDE: Kavárna na Boršově

KDY: 14. dubna 2026 od 19:30

FB UDÁLOST

Pokračování textu →

KDE: Kavárna na Boršově

KDY: 10. března 2026 od 19:30

FB UDÁLOST

Pokračování textu →

Domnělý výrok připisovaný Pliniem starším malíři Apellésovi, Nulla dies sine linea, přecházel mezi předmoderními texty, mimo jiné díky překládání, byl adaptován na různé kontexty a označoval tah perem, štětcem či šití textilním vláknem. Podporoval tak imaginaci propojení vizuální, textové a textilní produkce – ruční práce, jíž raně novověcí aktéři připisovali významy, jež budou ve středu zájmu této přednášky.

KDE: Kavárna na Boršově

KDY: 10. února 2026 od 19:30

FB UDÁLOST

Pokračování textu →

V rámci cyklu Biograf CSPK britský televizní film Vlákna, jeden z nejvlivnějších filmových obrazů jaderné války v evropském kontextu.

Ve středu 21. ledna v Dejvické klubovně od 19:30, exkluzivně s komentářem a diskuzí s historičkou Johanou Kłusek.

Pokračování textu →

PŘEDNÁŠKA JACOBA ENGELBERGA BUDE V ANGLIČTINĚ. 🇬🇧

Sledování pohyblivých obrazů – zejména těch s erotickými fantaziemi – nám může otevírat prostor pro nové prožívání genderu i touhy, protože identifikace a žádostivost se v diváctví prolínají. Jacob Engelberg ukazuje, že tato zkušenost může potvrzovat trans* i bisexuální perspektivy a pomáhá lépe chápat proměnlivost a vrstevnatost identity i touhy.

KDE: Kavárna na Boršově

KDY: 9. prosince 2025, 19:30

FB UDÁLOST

Pokračování textu →

Když v roce 1949 vznikl na Vysoké škole uměleckoprůmyslové první ateliér módní tvorby pod vedením Hedy Vlkové, znamenalo to potvrzení důležité pozice módy v rámci uměleckého průmyslu a vzdělávání. Jak vypadala móda, která z tohoto ateliéru vycházela? V jakém vztahu byla k ostatním ateliérům na škole zaměřeným na textilní výtvarnictví, krajkářství a tapisérie? A jak to souviselo s pozicí módy v době vrcholného stalinismu? V přednášce se budu věnovat otázce, čím vším byl textil v prvních letech státního socialismu a jaké odlišné funkce v nich hrálo vlákno.

Pokračování textu →

Workshop se věnuje výšivce v kontextu feministického kvír aktivismu a hnutí za klimatickou spravedlnost. Obsahuje zamyšlení nad vyšíváním jako nástrojem k vzdornému odpočinku, péči a politickému vyjádření. Praktická část sestává ze vysvětlení základů vyšívacích technik a ukázce příkladů využití na „upcyklaci“ oblečení, výroby nášivek, záplat, atp.

Pokračování textu →

Vlákna se vinou lidskou civilizací od mýtů až po digitální sítě – spojují, trhají, provokují i inspirují. Z praktického řemesla a ženského stereotypu se stala uznávaná umělecká disciplína a silná metafora propojení i odporu. Rok vlákna v CSPK nabídne příběhy, workshopy a přednášky, které ukážou, že nitky popkultury vedou dál, než bychom čekali.

Startujeme už 14. října 2025 🔥

Pokračování textu →

This lecture explores the cultural narratives embedded in the concept of the smart home, tracing its roots from early 20th-century fantasies of automation to today’s pop culture portrayals. It argues that smartness is not just technological, but also a story shaped by assumptions about gender, class, and family. Through historical examples and modern media analysis, the lecture reveals how smart homes serve as speculative tools that shape our vision of the future—often reinforcing existing social hierarchies. It concludes by critiquing smart home advertising, questioning who is included or excluded from these imagined futures.

Pokračování textu →