Dinosauři se vyvíjeli několik desítek milionů let, nicméně tolik jejich exemplářů jako v posledních dvaceti letech na Zemi nikdy nebylo. Ač se těžce stanoví přesná doba, podoba a teritorium jejich života, o to jistější je jejich mnohovrstevnatá přítomnost v měnícím se tekutém světě 21. století.
Vážení a milí příznivci (studia) populární kultury, přestože by se nám nyní pár indických superhrdinů jistě hodilo, jsme nuceni s ohledem na vývoj situace setkání s nimi odsunout. Prozatím na neurčito. Ale pevně věříme, že o setkání nepřijdete.
Jedním z nejpozoruhodnějších rysů populární indické kinematografie je její rozkročenost mezi přímým navazováním na tradiční kulturní formy a četným využíváním výsostně postmoderních postupů. Velmi dobře lze tuto syntézu tradičního a moderního sledovat právě ve filmech, které je možné označit za superhrdinské. Pokračování textu →
Mýtický lidový hrdina, rebel nebo bandita? Tato a mnohá jiná označení získal slovenský zbojník Juraj Jánošík. Proč je jeho legenda stále živá?
V přednášce se podíváme nejenom na filmová provedení, ale i na mnohá jiná zpracovaní mýtu o tomto hrdinovi.
Večerem provede Tatiana Ďuricová, odbornice na lidové i komerční pohádky z Centra pro studium populární kultury.
V devadesátých letech se začala drobit mužská dominance mezi hrdiny v akčních žánrech. Tradiční rozdělení na akční na cíl orientovanou maskulinitu a pasivní domácké ženství se začalo zajídat i běžným divákům. Zároveň s tím ovšem vyvstala otázka, zda se jedná v případě ženských či dívčích akčních hrdinek o posilující pozici, ukazující jen méně běžné pojetí ženské postavy Pokračování textu →
Přednáška – předvánočně odlehčeným způsobem – představí pro empiricky laděnou analýzu archaického hrdinství relevantnější přístupy Johanna Georga von Hahna, Lorda Raglana a Jana de Vriese a pokusí se je aplikovat na některá vlivná soudobá díla populární kultury jako je tvorba J. R. R. Tolkiena, J. R. Rowlingové a George Lucase. Pokračování textu →
Populární kulturu studujeme i kvůli způsobu, jímž spoluvytváří a odráží společenské procesy a nálady. Dlouhodobá popularita superhrdinské fikce a současný vzestup filmové produkce natočené na jejím základě proto nemůže nechat nikoho se zájmem o společenský rozměr populární kultury chladným. Pokračování textu →
Téma supehrdinů a superhrdinek vždy velmi úzce souviselo s osobnostmi fanoušků a fanynek. V chystané přednášce se proto nejprve zastavíme u fanouškovských osobností a jejich specifik (př. fanouškovských praktik), která je odlišují od tzv. „běžných publik“. Společně se zaměříme na otázku, zda lze v současnosti skutečně takové odlišení učinit.
Nic vám tolik nezvedne sledovanost jako zasněná vzpomínka na dětství a dospívání u televizních obrazovek. I ty české, o poznání konzervativnější televizní stanice, si to palčivě uvědomují. A není třeba ani investovat do výroby Vyprávěj nebo Světa pod hlavou, stačí i donekonečna reprízovat Majora Zemana, Chalupáře a Walker Texas Ranger. Panuje v české TV tvorbě jenom ostalgie? Proč se pořád koukáme na Kobru 11? A proč máme radši Četnické humoresky namísto Wallandera? Odpovědi na tyto otázky nastíní představitelka olomoucké školy kulturálních studií Jana Jedličková, kterou CSPK pozvalo v rámci letošního roku p/ostalgie.
Tzv. „Retro-týdny“ zavedené před několika lety jedním z největších maloobchodních řetězců v České republice Lidl, v jejichž rámci se nabízí zboží domácích značek známých před rokem 1989, se staly patrně nejvýznamnějším fenoménem na poli (n)ostalgické produktové komunikace a vzbudily v době svého zavedení rozsáhlou diskusi o významu této akce pro legitimizaci období před rokem 1989 v očích široké veřejnosti. Zároveň Retro-týdny přispěly k oživení diskuse o kvalitě potravin před rokem 1989 ve srovnání se současností.