Centrum pro studium populární kultury

Málokteré dějinné období se v naší paměti a tedy i v uměleckém zpracování leskne tak jako Belle Époque. Ať už s námi laškuje skrze vyzývavé korzety či důstojnické kníry, vždy nás oslňuje čirým půvabem. Kromě elegance a noblesy toto období v pozdějším zpracování často definuje ještě vědeckotechnický pokrok. Ten jako by číhal za každým rohem, připraven posunovat lidstvo mílovými skoky dál, dál a ještě dál. Pokračování textu →

Rok 2016 bude opět bohatý na filmové premiéry, které vidí budoucnost lidstva v temných barvách: Den nezávislosti: Nový útok, Pátá vlna nebo Série Divergence: Aliance. Ale máme se opravdu bát budoucnosti? Nejspíš ne. Dějiny sci-fi jsou plné katastrof, které se nikdy neodehrály. Pokračování textu →

Výstava věnovaná vizualitě Československamohla nastolit klíčové otázky po povaze tohoto státu, příčinách jeho konce a nastínit i dnešní možné interpretace. Ve skutečnosti ale zůstala při střípkovitém představení různých náhledů na Československo a o mnohém mlčí, neboť se to už do obrazu nevešlo. Pokračování textu →

V pražském kině Aero se 13.–14. listopadu konala Podzimní sklizeň Festivalu otrlého diváka,což je podzimní speciál této známé značky zaměřené na extrémní kinematografii. Samotní organizátoři nazývají svůj festival „synonymem pokleslosti, nevkusu, braku a zábavy za hranicí tuctovosti“. Podzimní sklizeň dala tentokrát vskutku zavděk především béčkovým filmům. Jak je ovšem v podání Otrlého diváka máme chápat? Pokračování textu →

Informace, odborný časopis Správy vyšetřování Státní bezpečnosti, Pokračování textu →

Ve své autobiografii Příliš pozdě zemřít mladý Ivo Pospíšil několikrát naráží na obchod s hudebními nosiči, který vedl v letech 1993–2010 v sousedství klubu Radost. Obchod fungoval zároveň jako videopůjčovna, v jejíž nabídce Ivo jako jeden z prvních u nás prosazoval béčkové filmy. Pár stručných zmínek v knize mě ale neuspokojilo, a tak jsem se rozhodl, že se na to Iva vyptám podrobněji. Pokračování textu →

Písničkář a zpěvák protestsongů, básník, vlastenec, nenapravitelný rebel či dokonce prorok a vizionář. To je jen několik charakteristik a nálepek, které se přisuzují Karlu Krylovi. Jeho jméno „táhne“ – písňové kompiláty a nejrůznější rarity typu Krylových nevydaných koncertů se prodávají nebývale dobře, knihy jeho textů bývají hity knižní sezóny. Pravidelně se pořádají nejrůznější vzpomínkové koncerty, čtení a jiná setkání, nejrůznější hudební interpreti připomínají či uzurpují (toť otázka pohledu) jeho odkaz. Dokonce se Krylovi odhalují pamětní desky a busty. To vše dokládá životnost fenoménu Kryl v kolektivní paměti české společnosti. Pokračování textu →

Čtyřiapadesátiletá moderátorka, autorka televizních pořadů a producentka Maria De Filippi je považována za jednu z nejslavnějších tváří sítě Mediaset. Navíc se jí podařilo zásadním způsobem proměnit podobu italské televizní zábavy. Tato vystudovaná právnička se k moderování dostala roku 1993 po přímluvě svého manžela, televizní legendy Maurizia Costanza, přímo u samotného mediálního magnáta Silvia Berlusconiho. Představuje přitom v italské televizi posedlé atraktivitou moderátorek bez rozdílu věku pozoruhodnou výjimku. Vysoká, štíhlá, nepříliš lichotivě se strojící, oblečená často pouze v jeansech a svetru, působí oproti svým kolegyním stroze a někdy možná až nežensky. K tomu nemálo přispívá i její hluboký a drsný hlas ozvláštněný ráčkováním. Odkud se tedy bere její úspěch? Pokračování textu →